Možná nám to bude na první pohled připadat zvláštní, ale mnoho zákonů je dáno společenskými normami. A ty se mezi jednotlivými státy mohou poměrně dost lišit, zvláště u těch, které jsou od sebe vzdáleny geograficky.
A ač se to zdá zvláštní, podobný zvyk, který je prakticky kdekoliv jinde nejen neakceptovatelný, ale v mnoha případech i trestný, je velikonoční pomlázka. Zatímco my to vidíme jako oslavu jara, kdy nechceme, aby žena „uschla“, prakticky v jakékoliv jiné zemi je to považováno za násilí na ženách.
Zde se můžeme pozastavit nad tím, kde je příčina. Jak je možné, že každá země má své vlastní společenské normy, které mimo jiné také určují její zákony? Toto téma je velmi důležité i s pokračující globalizací, neboť nastává otázka, zda ony zvyky, které připadají ostatním národům kruté, ponechat v rámci zachování kultury, nebo je pomalu potlačovat.
Pravdou je, že na vývoj těchto norem mělo vliv více faktorů. Tím zdaleka největším byla historie a také náboženství. Stačí se jen podívat, jaké jsou rozdíly například mezi zeměmi, které v historii formovalo především křesťanství a těmi, kde se praktikoval či doposud praktikuje islám.
Ovšem ačkoliv historie je bezesporu velmi důležitá, není ani zdaleka jediná. Vlivem, který zde působil a na který se často zapomíná, je také klima a přírodní podmínky daného místa.
Stačí se podívat například na neochotu muslimů jíst vepřové. Ta se nevyvinula jen tak. Islám vznikl v horkých pouštních oblastech, kde se především vepřové maso velmi snadno a rychle kazí. Navíc není tak snadné jej nasušit, o tom, že chovat prase v nomádském životním stylu a pouštních podmínkách také není zrovna snadné. Proto začalo být považováno za „nečisté zvíře“ – a z jejich pohledu nečisté skutečně je, vždyť jejich maso vydrží velmi krátce, než se zkazí.
Je tedy vidět, že zde působila velká řada faktorů, a dopídit se prapůvodní příčiny různých zvyklostí je mnohdy téměř nadlidský úkol. Věřte však, že vede k mnohem většímu pochopení různých kultur, a to je něco, co je dnes rozhodně potřeba.